Z historie plemene

Akita inu je jedním z nejstarších plemen psů – její předky lze vystopovat až do pátého tisíciletí před naším letopočtem.

Akita pochází z japonského ostrova Honšú a byla pojmenována podle stejnojmenné provincie.

Původně byla Akita loveckým plemenem. Používala se k lovu nejen drobné zvěře, ale i velkých zvířat jelenů, medvědů nebo kanců. Tradičně také chránily rodinu a její majetek.

Ve své domovině je Akita Inu symbolem štěstí a věrnosti. Dodnes se zachovaly sošky tohoto psa, které sloužily jako symbolický dar.

Historie tohoto plemene byla složitá a poměrně dramatická.

Původní Akity byly chovány zejména japonskou aristokracií – z těchto dob pochází i podrobné návody na správnou výchovu nebo zákony, určující jejich vysoké „společenské postavení“.

Tvrdou ranou pro čistotu původního plemene byly psí zápasy. Akity byly kříženy s různými dalšími plemeny, aby se zvětšila jejich síla a výdrž. Naštěstí se však v některých oblastech zachovali i psi s původními znaky plemene a po zákazu psích zápasů v roce 1908 se začalo toto plemeno úspěšně vracet ke svým původním kořenům. V roce 1931 byla Akita císařským výnosem prohlášena za národní poklad.

Další osudovou ranou pro toto plemeno byla druhá světová válka. Dle nařízení japonské vlády bylo pro nedostatek potravin zakázáno krmit psy, mnoho jich uhynulo. Docházelo také k nekontrolovanému křížení s jinými plemeny. Část psů si odvezli američtí vojáci domů, ovšem z původních rysů Akity v USA mnoho nezbylo – nakonec byl spor mezi japonskými a americkými chovateli vyřešen rozdělením plemen na „Akitu ino“ a „Americkou Akitu“.